MOTO CESTOU NECESTOU

Petr Malásek – motorkář

(*10.06.1964 Praha)

Pochází z hudební rodiny. Jeho otec Jiří Malásek byl pianistou a skladatelem. Odborné vzdělání získal Petr Malásek na pražské konzervatoři (klavír u Emila Leichnera, skladba u Františka Kovaříčka) v letech 1979–1985.

Studoval také na hudební fakultě Akademie múzických umění (skladba u Jiřího Pauera a Václava Riedlbaucha) v letech 1985–1990.

S výjimkou let 2000 a 2001, kdy působil jako pedagog na pražské konzervatoři (učil skladbu na oddělení populární hudby a zpěvu), je ve svobodném povolání. Od roku 1990 spolupracuje jako pianista a kapelník se šansoniérkou Hanou Hegerovou.

Těžištěm Maláskovy umělecké činnosti je skladba. Komponuje především scénickou hudbu pro film, divadlo a televizi.

Motorky

Jsem typickým příkladem motorkáře „na stará kolena“… Byť mne motorky provázely celým životem – ať už fichtly a Simsony mých kamarádů, které jsem si s takovou radostí půjčoval až po bráchovo opravdu ostré půllitrové enduro, které mě jednou při našlapování málem urazilo nohu – svou první „opravdovou“ motorku (tím, při vší úctě k ostatním značkám, myslím BMW:-)) jsem si pořídil až zhruba před pěti lety. A vzhledem ke své nátuře nemohla být jiná volba, než cestovní enduro. Stal se ze mne osamělý jezdec, který každou volnou chvilku s naprostou posedlostí křižuje bližší i vzdálenější silnice, silničky a polní cesty, nasává tu vůni, o které řidiči aut nemají ani potuchy a užívá si naprosté svobody, kde jedinými limity jsou vědomí vždy zdráv dojet domů a benzinová pumpa v dosahu nejbližších 400 kilometrů. Kamkoli dojedu, tam je krásně, bez ohledu na počasí, protože se doslova naplňuje to známé motorkářské „cesta je cíl…“